Česko zažilo nejchladnější noc této zimy, rekordní mrazy a sníh
Hlavní
Noc na čtvrtek přinesla v Česku rekordní mrazy, když minimální teplota dosáhla až minus 29,6 stupně na Kvildě. Přestože sněhová pokrývka je na většině území dostatečná, trendy ukazují na celkový pokles sněhu v důsledku oteplování. Klimatologové varují před dopady nedostatku sněhu na vodní režim a zemědělství.
Noc na čtvrtek byla podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nejchladnější nocí letošní zimy, s průměrnými minimálními teplotami kolem minus 12,5 stupně Celsia u stanic ležících do 600 metrů nad mořem. Na šesti stanicích byly zaznamenány rekordní teploty, přičemž nejníže teploměr klesl na Kvildě, kde meteorologové naměřili minus 29,6 stupně.
Nejstudenější začátek ledna byl zaznamenán v roce 1985, kdy 5. ledna klesla teplota na 18 stupňů pod nulou a 9. ledna dokonce na 28 stupňů pod nulou. V posledních letech však nebyly začátky roku vždy mrazivé; například v roce 2024 byla 3. ledna nejnižší denní teplota kolem osmi stupňů nad nulou.
Současné chladné počasí přispívá k udržení souvislé sněhové pokrývky. Od 5. ledna je na většině území alespoň několik centimetrů sněhu, na horách dokonce přes 30 centimetrů. Sjezdovky jsou dostatečně zasněžené pro lyžování, bruslaři využívají zamrzlé rybníky. Hasiči však varují před nebezpečím a doporučují, aby lidé na led zatím nevstupovali.
I přes aktuální mrazy se však planeta nadále otepluje. Podle statistik klesá průměrný počet chladných dní, avšak mrazivé výkyvy se stále objevují. Také celkové množství sněhu v Česku klesá; studie ČHMÚ ukazuje, že v období 1991–2020 je v průměru o 40 centimetrů sněhu méně než v letech 1961–1990. Sníh také častěji taje uprostřed zimy, což vede k častým teplým období.
Situace před Vánoci byla na sníh chudá, rekordně teplé dny v polovině prosince odstranily i zbytky sněhu na horách. Klimatolog Aleš Farda popsal, že trend oteplování způsobuje, že sněhové epizody jsou vzácnější a kratší. Pokles sněhu se týká i horských oblastí, které byly dosud považovány za poslední bastiony zimního klimatu.
Sníh hraje klíčovou roli v vodním režimu krajiny, neboť tající sněhová pokrývka na jaře doplňuje povrchové i podzemní zásoby vody, což je důležité pro vegetaci a zemědělství. Farda varuje, že absence sněhu na konci zimy může vést k častějším jarním suchům, protože jaro je obecně na srážky chudé.
Data o sněhové pokrývce v Česku sleduje ČHMÚ, avšak jen na vybraných stanicích. Kompletní informace poskytuje americké Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC), které spolupracuje s NASA a získává data z družic i z povrchu. Tato data byla využita i pro vizualizace v tomto textu.
Nejstudenější začátek ledna byl zaznamenán v roce 1985, kdy 5. ledna klesla teplota na 18 stupňů pod nulou a 9. ledna dokonce na 28 stupňů pod nulou. V posledních letech však nebyly začátky roku vždy mrazivé; například v roce 2024 byla 3. ledna nejnižší denní teplota kolem osmi stupňů nad nulou.
Současné chladné počasí přispívá k udržení souvislé sněhové pokrývky. Od 5. ledna je na většině území alespoň několik centimetrů sněhu, na horách dokonce přes 30 centimetrů. Sjezdovky jsou dostatečně zasněžené pro lyžování, bruslaři využívají zamrzlé rybníky. Hasiči však varují před nebezpečím a doporučují, aby lidé na led zatím nevstupovali.
I přes aktuální mrazy se však planeta nadále otepluje. Podle statistik klesá průměrný počet chladných dní, avšak mrazivé výkyvy se stále objevují. Také celkové množství sněhu v Česku klesá; studie ČHMÚ ukazuje, že v období 1991–2020 je v průměru o 40 centimetrů sněhu méně než v letech 1961–1990. Sníh také častěji taje uprostřed zimy, což vede k častým teplým období.
Situace před Vánoci byla na sníh chudá, rekordně teplé dny v polovině prosince odstranily i zbytky sněhu na horách. Klimatolog Aleš Farda popsal, že trend oteplování způsobuje, že sněhové epizody jsou vzácnější a kratší. Pokles sněhu se týká i horských oblastí, které byly dosud považovány za poslední bastiony zimního klimatu.
Sníh hraje klíčovou roli v vodním režimu krajiny, neboť tající sněhová pokrývka na jaře doplňuje povrchové i podzemní zásoby vody, což je důležité pro vegetaci a zemědělství. Farda varuje, že absence sněhu na konci zimy může vést k častějším jarním suchům, protože jaro je obecně na srážky chudé.
Data o sněhové pokrývce v Česku sleduje ČHMÚ, avšak jen na vybraných stanicích. Kompletní informace poskytuje americké Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC), které spolupracuje s NASA a získává data z družic i z povrchu. Tato data byla využita i pro vizualizace v tomto textu.
No jo, a zas se ukázalo, že zima má smysl pro humor, že jo? Kdo potřebuje tropy, když si můžeme užívat rekordní mrazy a sníh, že? Děkuju, přírodo, za tuhle krásnou zimní idylku, fakt se těším na další noční dobrodružství v zamrzlé lednici