Filip Turek zlegalizoval černé stavby, bude vyrábět zavařeniny
Hlavní
Filip Turek, kandidát na ministra životního prostředí, dodatečně zlegalizoval dvě černé stavby na svém pozemku v pražské Dubči. Stavební úřad schválil přestavbu zahradní chaty a novostavbu moštárny, přestože se stavby realizovaly bez potřebných povolení. Turek tvrdí, že objekty budou sloužit k zpracování ovoce z přilehlého sadu.
Kandidát na ministra životního prostředí za Babišovu stranu, Filip Turek, úspěšně dodatečně zlegalizoval dvě černé stavby, které byly vybudovány na jeho pozemku v pražské Dubči. Tato lokalita se nachází v přírodním parku Říčanka, kde je výstavba na většině pozemků zakázána. Přesto jsou Turkovy stavby téměř dokončeny. Stavební úřad Městské části Praha 15 nejdříve 6. listopadu schválil kompletní přestavbu a rozšíření původní dřevěné zahradní chaty, a 11. listopadu také sousední novostavbu, která má sloužit jako moštárna. Turek uvedl, že obě stavby budou využívány pro zpracování ovoce z přilehlého sadu. Tato skutečnost byla zahrnuta do rozhodnutí stavebního úřadu, které získala redakce na základě informačního zákona.
Politik se k situaci v současnosti nevyjádřil, avšak v srpnu zmínil, že záležitost řeší jeho právníci. Podle stavebního úřadu však Turek může čelit pokutě v rámci přestupkového řízení za nelegální výstavbu. Reportéři Seznam Zpráv upozornili na nepovolenou stavební činnost už v červnu 2024. Stavební úřad potvrdil, že obě stavby byly realizovány bez potřebných povolení, což představuje porušení stavebního zákona.
Podle nového stavebního zákona může stavební úřad uložit pokutu až 2 miliony korun fyzickým osobám a 4 miliony právnickým osobám, i když byla stavba později dodatečně povolena. Turek v dokumentaci uvedl, že původní zahradní chata, nyní přestavěná na dvoupodlažní objekt, má sloužit jako „sadařský domek“ pro výrobu moštu a zavařenin. Druhý objekt je plánován jako sklad zahradní techniky.
V rámci stavebního projektu Turek také slíbil, že na svém pozemku vysadí nové ovocné stromy. Přestože jeho plány zahrnují výrobu ovocných produktů, některé dokumenty zmiňují, že chata by mohla být využívána i pro rodinnou rekreaci. Turek, jehož majetek byl nedávno oceněn na přibližně 70 milionů korun, argumentoval nutností šetřit a taktickým rozhodnutím zlegalizovat stavby kvůli rostoucím cenám stavebních materiálů. Případ kolem Turkova pozemku a jeho plánů na moštárnu vzbudil pozornost i před říjnovými volbami, kdy se objevily recesistické reklamy lákající na výrobu ovocných šťáv.
Politik se k situaci v současnosti nevyjádřil, avšak v srpnu zmínil, že záležitost řeší jeho právníci. Podle stavebního úřadu však Turek může čelit pokutě v rámci přestupkového řízení za nelegální výstavbu. Reportéři Seznam Zpráv upozornili na nepovolenou stavební činnost už v červnu 2024. Stavební úřad potvrdil, že obě stavby byly realizovány bez potřebných povolení, což představuje porušení stavebního zákona.
Podle nového stavebního zákona může stavební úřad uložit pokutu až 2 miliony korun fyzickým osobám a 4 miliony právnickým osobám, i když byla stavba později dodatečně povolena. Turek v dokumentaci uvedl, že původní zahradní chata, nyní přestavěná na dvoupodlažní objekt, má sloužit jako „sadařský domek“ pro výrobu moštu a zavařenin. Druhý objekt je plánován jako sklad zahradní techniky.
V rámci stavebního projektu Turek také slíbil, že na svém pozemku vysadí nové ovocné stromy. Přestože jeho plány zahrnují výrobu ovocných produktů, některé dokumenty zmiňují, že chata by mohla být využívána i pro rodinnou rekreaci. Turek, jehož majetek byl nedávno oceněn na přibližně 70 milionů korun, argumentoval nutností šetřit a taktickým rozhodnutím zlegalizovat stavby kvůli rostoucím cenám stavebních materiálů. Případ kolem Turkova pozemku a jeho plánů na moštárnu vzbudil pozornost i před říjnovými volbami, kdy se objevily recesistické reklamy lákající na výrobu ovocných šťáv.
Цікава ситуація, яка піднімає багато питань щодо легальності та етики в будівництві. Чи дійсно можна вважати такі дії законними, якщо вони відверто суперечать нормам? Можливо, це просто спосіб обійти систему, але чи не завдає це шкоди довгостроково? Справжнє питання в тому, як суспільство реагуватиме на такі рішення й чи буде якісь покарання для тих, хто їх ухвалює.