Korektnost v zábavě: Jak mění náš humor

V nedávném období se na televizních obrazovkách objevily opakované pořady, které vyvolaly otázky ohledně změn v našem vnímání korektnosti a humoru. V době od Štědrého dne do Nového roku jsme svědky mnoha starých filmů a zábavných pořadů, které by dnes pravděpodobně neprošly schvalovacím procesem z důvodu jejich společenské nepřijatelnosti. Například scény z klasického filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, kde matka trestá svého syna, by dnes byly považovány za nevhodné. I když je možné je opakovaně vysílat, mnohé z nich obsahují prvky, které by se v současných zábavných formátech neobjevily.

Podobné to je i s filmy jako Láska nebeská, která, ačkoliv se odehrává před dvaceti lety, čelí kritice za stereotypy a zobrazení žen. Naštěstí však zůstává ve stádiu opakování a stále dokáže diváky pobavit. Zajímavou proměnou prošly i komedie, jako je norský Kurz negativního myšlení, která byla v roce 2006 považována za kontroverzní, zatímco francouzští Nedotknutelní z roku 2011 se stali světovým hitem.

V současnosti se černý humor začíná prosazovat i v novějších českých filmech, jako jsou Neporazitelný, kde jsou již dříve tabuizované výrazy a situace brány s nadhledem. Diváci, včetně samotných hendikepovaných, tuto změnu vítají, neboť poukazuje na pokrytectví a přetvářku kolem jejich postižení.

Zatímco se nová generace diváků může cítit citlivější vůči nekorektním prvkům, starší publikum tyto filmy vnímá jako nostalgické a smysluplné. Zároveň je zajímavé, že většina těchto starých pořadů obstála zkouškou času, neboť byly postaveny na inteligenci a humoru jejich tvůrců, což je v přímém rozporu s přehnanou korektností. Humor a korektnost se tak ocitají ve vzájemném napětí, které stále formuje naši kulturu a vnímání zábavy.