Motoristé zvažují další kroky po odmítnutí ministra životního prostředí

Po definitivním odmítnutí Filipa Turka jako kandidáta na ministra životního prostředí se Motoristé ocitají v rozporuplné situaci. Členové strany, kteří se nechtějí identifikovat, vyjadřují rozčilení nad postojem prezidenta Petra Pavla. Radikálnější část strany, vedená předsedou a ministrem zahraničí Petrem Macinkou, projevila nespokojenost s prezidentovými rozhodnutími. Macinka otevřeně hovoří o možnosti, že by tento spor mohl vyústit v „brutální válku“, která by žádné straně neprospěla.

Macinka a jeho stoupenci plánují odvetné kroky vůči Hradu, jako je zkrácení rozpočtu prezidentské kanceláře či omezení plánovaných zahraničních cest prezidenta. Macinka již dříve naznačil, že pokud se prezident rozhodne komplikovat vztah s Motoristy, bude muset s ním „bojovat“. Na druhé straně někteří poslanci varují, že konflikt s prezidentem by mohl mít negativní dopady na celou koalici.

Motoristé se proto pokusí před hlasováním o důvěře Babišovy vlády oživit politická jednání. Jejich nová strategie se zaměří na hnutí ANO a SPD, se snahou přesvědčit koaliční partnery, že prezident překračuje své kompetence. Cílem je, aby jasně podpořili Turka, což má posloužit jako varování pro Pavla, že podobné chování může mít důsledky pro budoucnost kabinetu.

Macinka zdůraznil, že Motoristé mají právo na svého ministra a jakékoli ústupky by mohly ohrozit jejich postavení. Navzdory tomu, že se nabízí možnost navrhnout jiného kandidáta, strana je proti, neboť se domnívá, že už učinila ústupek tím, že Turka nominovala na ministerstvo životního prostředí.

Macinka se také obává, že pokud prezident Turka zcela odmítne, dostane se do konfliktu s ústavou, kterou slíbil chránit. Upozorňuje, že odmítnutí jmenování navrženého ministra by mohlo být v rozporu s jeho slibem.

I přes opakované argumenty o ústavních možnostech, včetně kompetenční žaloby, Motoristé tuto cestu neplánují. Macinka vyjadřuje obavy, že Ústavní soud by mohl rozhodnout ve prospěch prezidenta. Hrad naopak odmítá jakékoli spekulace o nátlaku na ústavní soudce a zdůrazňuje, že proces jmenování soudců je transparentní a v souladu s ústavou.

Motoristé se tak dostali do situace, kdy se jejich možnosti zdají být omezené. Dvě hlavní ústavní řešení, která zmiňuje Macinka, zahrnují kompetenční žalobu nebo ústavní žalobu, avšak ani jedno není z pohledu aktuální koalice příliš proveditelné. V případě, že by došlo k situaci, kdy by Turek nebyl jmenován, Macinka naznačuje, že Motoristé by mohli trvat na jeho zahrnutí do vlády, což by mohlo vést k dalším komplikacím v koaličních vztazích.