Nová památková zóna v Ralsku má chránit krajinu po zaniklých obcích
Hlavní
Národní památkový ústav plánuje vyhlásit novou památkovou zónu v oblasti Ralska, která by měla chránit archeologické dědictví a kulturní krajinu. Záměr bude postoupen ministerstvu kultury, pokud projde dalším schvalovacím procesem. Ochrana by se měla soustředit na území kolem zaniklých obcí, přičemž obyvatelé stávajících sídel by neměli být omezováni.
Vyhlášení nové památkové zóny v oblasti Ralska je v současné době pouze záměrem, který se projednává v rámci Národního památkového ústavu (NPÚ). Pokud bude projekt schválen, měl by být tento záměr postoupen ministerstvu kultury ještě v letošním roce. Informaci potvrdil Miloš Krčmář, ředitel libereckého pracoviště NPÚ.
Podle Krčmáře je hlavním důvodem pro vznik krajinné památkové zóny ochrana archeologického dědictví a kulturní krajiny, která s ním souvisí. V oblasti jsou totiž zachovány části krajiny navazující na zaniklé obce, včetně zemědělské půdy, která nebyla zasažena vojenským využitím. Opatření by neměla omezit obyvatele stávajících sídel, jako jsou různé části města Ralsko, ale měla by se soustředit na ochranu krajiny mimo tato města.
V současnosti NPÚ připravuje vytýčení území a specifikaci potřebné ochrany, což by mělo být hotové v lednu nebo únoru. Poté by měl být záměr oficiálně předán ministerstvu kultury. Roste také zájem památkářů o oblast Ralska, což dokládá jejich prosincová žádost o zástupce v krajské komisi pro revitalizaci Ralska, jež funguje jako poradní orgán krajských radních.
Miloš Krčmář zdůraznil, že lokality zaniklých obcí nebyly dosud dostatečně prozkoumány, a že se v této oblasti nacházejí území s archeologickými nálezy, která vyžadují památkovou ochranu. Ralsko je považováno za jeden z nejzajímavějších archeologických regionů severních Čech, přičemž nejvýznamnější lokalitou jsou Svébořice, kde byly v minulosti potvrzeny nálezy dokazující polykulturní pravěké sídliště.
Podle Krčmáře je hlavním důvodem pro vznik krajinné památkové zóny ochrana archeologického dědictví a kulturní krajiny, která s ním souvisí. V oblasti jsou totiž zachovány části krajiny navazující na zaniklé obce, včetně zemědělské půdy, která nebyla zasažena vojenským využitím. Opatření by neměla omezit obyvatele stávajících sídel, jako jsou různé části města Ralsko, ale měla by se soustředit na ochranu krajiny mimo tato města.
V současnosti NPÚ připravuje vytýčení území a specifikaci potřebné ochrany, což by mělo být hotové v lednu nebo únoru. Poté by měl být záměr oficiálně předán ministerstvu kultury. Roste také zájem památkářů o oblast Ralska, což dokládá jejich prosincová žádost o zástupce v krajské komisi pro revitalizaci Ralska, jež funguje jako poradní orgán krajských radních.
Miloš Krčmář zdůraznil, že lokality zaniklých obcí nebyly dosud dostatečně prozkoumány, a že se v této oblasti nacházejí území s archeologickými nálezy, která vyžadují památkovou ochranu. Ralsko je považováno za jeden z nejzajímavějších archeologických regionů severních Čech, přičemž nejvýznamnější lokalitou jsou Svébořice, kde byly v minulosti potvrzeny nálezy dokazující polykulturní pravěké sídliště.
Tvorba nové památkové zóny v Ralsku je důležitým krokem k ochraně naší krajiny a připomínce historie zaniklých obcí. Je nezbytné, aby se památková ochrana soustředila nejen na architektonické prvky, ale i na krajinné hodnoty, které nám ukazují, jaké území bylo předtím. Doufám, že tento projekt povede k většímu povědomí o našem kulturním dědictví a podpoří místní ekonomiku. Je to šance na obnovu vztahu lidí k místu, kde žijí.