Putinův emisar navštívil americké velvyslanectví v Paříži během jednání o Ukrajině
Hlavní
Elysejský palác popřel, že by Dmitrijev jednal s Macronem. V Paříži byla podepsána deklarace o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zelenskyj uvedl, že jednáno bylo o složitých otázkách mírového procesu a Záporožské jaderné elektrárny, přičemž územní spory zůstávají klíčovým problémem. Rusko kontroluje významné části Ukrajiny, včetně Krymu a Donbasu.
Elysejský palác podle deníku Le Monde popřel zprávy, že by se Dmitrijev také "zastavil" u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Americké velvyslanectví v Paříži se nachází na Rue du Faubourg-Saint-Honoré, v blízkém sousedství prezidentského paláce.
Pařížské jednání vyvrcholilo podpisem deklarace o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kterou podepsali zástupci Francie a Británie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bilaterální dohoda o amerických zárukách je téměř hotova a zbývá ji dokončit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
"Je důležité, aby Ukrajina úspěšně sjednotila úsilí evropských a amerických týmů," napsal Zelenskyj na svém telegramovém účtu. Podle něj zástupci Ukrajiny a USA na středečním setkání, které navazovalo na jednání "koalice ochotných", diskutovali o složitých otázkách týkajících se rámce pro ukončení války a předložili možné varianty pro dokončení dokumentu. "Chápeme, že americká strana bude s Ruskem jednat, a očekáváme zpětnou vazbu, zda je agresor skutečně ochoten tuto válku ukončit," dodal.
Za těchto okolností mohl Dmitrijev na americkém velvyslanectví získat důležité informace, které by Moskvě pomohly připravit se na jednání s Washingtonem. Ukrajinští a američtí zástupci ve Francii jednali už potřetí během dvou dnů, přičemž na programu byly nejobtížnější otázky, týkající se území a situace Záporožské jaderné elektrárny. Územní spory okolo čtyř oblastí, které Rusko protiprávně anektovalo v roce 2022, zůstávají podle Zelenského největším sporným bodem v mírovém procesu.
Rusko kontroluje přibližně pětinu Ukrajiny, včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014. Na Donbasu okupuje přibližně 90 procent území a v Záporožské a Chersonské oblasti asi 75 procent. Kyjev se těchto regionů odmítá vzdát, přičemž USA navrhly vytvoření volné ekonomické zóny v částech Donbasu, ze kterých by se Ukrajina mohla eventuálně stáhnout.
Záporožská jaderná elektrárna, považovaná za největší v Evropě, leží na ukrajinském území, avšak byla obsazena ruskými invazními vojsky hned na začátku invaze. Spojené státy podle Zelenského navrhují správu ve společném konsorciu rozděleném na třetiny mezi Moskvu, Kyjev a Washington, což prezident v prosinci označil za "velmi nevhodné a zcela nereálné."
Pařížské jednání vyvrcholilo podpisem deklarace o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kterou podepsali zástupci Francie a Británie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bilaterální dohoda o amerických zárukách je téměř hotova a zbývá ji dokončit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
"Je důležité, aby Ukrajina úspěšně sjednotila úsilí evropských a amerických týmů," napsal Zelenskyj na svém telegramovém účtu. Podle něj zástupci Ukrajiny a USA na středečním setkání, které navazovalo na jednání "koalice ochotných", diskutovali o složitých otázkách týkajících se rámce pro ukončení války a předložili možné varianty pro dokončení dokumentu. "Chápeme, že americká strana bude s Ruskem jednat, a očekáváme zpětnou vazbu, zda je agresor skutečně ochoten tuto válku ukončit," dodal.
Za těchto okolností mohl Dmitrijev na americkém velvyslanectví získat důležité informace, které by Moskvě pomohly připravit se na jednání s Washingtonem. Ukrajinští a američtí zástupci ve Francii jednali už potřetí během dvou dnů, přičemž na programu byly nejobtížnější otázky, týkající se území a situace Záporožské jaderné elektrárny. Územní spory okolo čtyř oblastí, které Rusko protiprávně anektovalo v roce 2022, zůstávají podle Zelenského největším sporným bodem v mírovém procesu.
Rusko kontroluje přibližně pětinu Ukrajiny, včetně Krymu, který anektovalo v roce 2014. Na Donbasu okupuje přibližně 90 procent území a v Záporožské a Chersonské oblasti asi 75 procent. Kyjev se těchto regionů odmítá vzdát, přičemž USA navrhly vytvoření volné ekonomické zóny v částech Donbasu, ze kterých by se Ukrajina mohla eventuálně stáhnout.
Záporožská jaderná elektrárna, považovaná za největší v Evropě, leží na ukrajinském území, avšak byla obsazena ruskými invazními vojsky hned na začátku invaze. Spojené státy podle Zelenského navrhují správu ve společném konsorciu rozděleném na třetiny mezi Moskvu, Kyjev a Washington, což prezident v prosinci označil za "velmi nevhodné a zcela nereálné."