Schillerová se potýká s rozpočtovým deficitem, odhalení minulosti vyvolává otázky
Hlavní
Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že deficit rozpočtu za loňský rok dosáhl 290,7 miliardy korun, což je o 49,7 miliardy více než plánoval její předchůdce. Kritiku na sestavování rozpočtu vznesli ekonomové i kontrolní úřady, přičemž Stanjura obhajuje vyšší čísla zpožděním evropských fondů. Nová vláda má projednávat letošní rozpočet na konci ledna, zatím funguje v provizoriu.
Diskuse o státním rozpočtu v České republice neustává. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) včera oznámila, že deficit rozpočtu za loňský rok dosáhl částky 290,7 miliardy korun, což je značně vyšší hodnota, než se předpokládalo. Kabinet Petra Fialy (ODS) původně plánoval deficit ve výši 241 miliard korun.
Podle Schillerové je na vzniku takto vysokého deficitu zodpovědné podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší náklady na regionální školství. Kritiku na Stanjurův přístup k sestavování rozpočtu vznesly nejen současné vládní strany, ale také Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtová rada, kteří loni upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje pro rok 2025.
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura však tyto výtky opakovaně odmítal. Vysvětlení za loňským deficitem spatřuje v zpoždění čerpání evropských fondů, které Česko obdrží v nadcházejících měsících. Ke Stanjurovi se přidali někteří ekonomové, včetně Miroslava Kalouska, který na sociální síti X uvedl, že skutečný deficit za rok 2025 činí 249,7 miliardy korun, což je sice stále vysoké číslo, ale méně alarmující než údaj prezentovaný ministerstvem financí.
Vyšší deficit se projeví i v letošním rozpočtu, který má vláda Andreje Babiše (ANO) projednávat na konci ledna. V současnosti Česká republika funguje v rozpočtovém provizoriu. Detaily letošního hospodaření ministryně financí zatím nechce komentovat, avšak naznačila, že ministrům se daří nacházet úspory v některých oblastech.
Otázky zůstávají ohledně toho, jaký rozpočet nová vláda plánuje sestavit, kde plánuje šetřit a jakým způsobem hodlá hospodařit během svého čtyřletého mandátu. Rozhovor s budoucím náměstkem ministryně financí Petrem Machem přináší další osvěžení do této aktuální debaty.
Podle Schillerové je na vzniku takto vysokého deficitu zodpovědné podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší náklady na regionální školství. Kritiku na Stanjurův přístup k sestavování rozpočtu vznesly nejen současné vládní strany, ale také Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtová rada, kteří loni upozorňovali na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje pro rok 2025.
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura však tyto výtky opakovaně odmítal. Vysvětlení za loňským deficitem spatřuje v zpoždění čerpání evropských fondů, které Česko obdrží v nadcházejících měsících. Ke Stanjurovi se přidali někteří ekonomové, včetně Miroslava Kalouska, který na sociální síti X uvedl, že skutečný deficit za rok 2025 činí 249,7 miliardy korun, což je sice stále vysoké číslo, ale méně alarmující než údaj prezentovaný ministerstvem financí.
Vyšší deficit se projeví i v letošním rozpočtu, který má vláda Andreje Babiše (ANO) projednávat na konci ledna. V současnosti Česká republika funguje v rozpočtovém provizoriu. Detaily letošního hospodaření ministryně financí zatím nechce komentovat, avšak naznačila, že ministrům se daří nacházet úspory v některých oblastech.
Otázky zůstávají ohledně toho, jaký rozpočet nová vláda plánuje sestavit, kde plánuje šetřit a jakým způsobem hodlá hospodařit během svého čtyřletého mandátu. Rozhovor s budoucím náměstkem ministryně financí Petrem Machem přináší další osvěžení do této aktuální debaty.
Згодна з вами, Наталю. Прозорість у бюджетних питаннях справді важлива, особливо в такі складні часи. Сподіваюсь, що нові ініціативи зможуть покращити ситуацію для всіх нас. Чекаємо на конкретні пропозиції!