Škola poslance ANO vymáhá po studentech tisíce, neumožnila jim dostudovat
Hlavní
Soukromá škola Sion v Hradci Králové, vlastněná poslancem ANO Denis Doksanským, čelí kritice za vymáhání doplatků školného od studentů v den maturit. Případy, kdy škola požadovala částky v řádech desítek tisíc korun, se dostaly na veřejnost díky Deníku N. Rodiče studentů se obrátili na Českou školní inspekci, která potvrdila pochybení školy. Proti škole probíhají soudní řízení, která Doksanský prohrál, avšak odmítá jakoukoli odpovědnost za situaci.
Soukromá škola Sion v Hradci Králové, jejímž majitelem je poslanec ANO Denis Doksanský, se dostala do centra pozornosti poté, co vyšlo najevo, že vymáhá od studentů doplatky školného v řádech desítek tisíc korun. Informoval o tom Deník N.
Doksanský, který nabízel studium za snížené školné, se dostal pod palbu kritiky poté, co studenti obdrželi požadavky na úhradu vyšších částek v den, kdy měli skládat maturitní zkoušky. Příběh jedné z bývalých studentek, Terezy, ilustruje situaci, kdy byla studentka v den maturit informována, že již není studentkou školy. "V době maturit přišla ředitelka a řekla nám, že se máme dostavit. Bylo nám řečeno, že máme podepsat nějaký papír," popsala.
Doksanský údajně prohlásil, že rodiče, kteří nedoplatili, jsou "hloupí a dlužníci". Podle Deníku N zaznamenali více než deset podobných případů, kdy škola vymáhala doplatky školného.
Plné školné na Sionu činilo 39 000 korun ročně, avšak někteří rodiče, jako například Nina T., platili nižší částky, které byly několikrát potvrzeny školou. Když se její dcera dostala do maturitního ročníku, dostala informace o tom, že má doplatit 76 000 korun.
Část rodičů se obrátila na Českou školní inspekci, která potvrdila pochybení ze strany školy a nařídila, aby studenti byli připuštěni k maturitě. Spor se dostal i do občanskoprávních řízení, které škola Sion prohrála. Doksanský obvinění odmítá a tvrdí, že rodiče měli hlídat své závazky.
Podle něj byla chyba v tom, že rodiče si nehlídali informace v systému EduPage, což však rodiny popírají, když uvádějí, že se částky v systému často měnily. Doksanský dokonce uvedl, že kvůli těmto incidentům přestal nabízet snížené školné pro znevýhodněné rodiny.
Nina T. nakonec požadovanou částku zaplatila, avšak následně se soudila o její vrácení. Soud v prvním stupni rozhodl ve prospěch matky a přikázal vrátit 36 000 korun. Po odvolání dostala dalších 11 700 korun. Její případ nyní zkoumá Ústavní soud.
Doksanský, který nabízel studium za snížené školné, se dostal pod palbu kritiky poté, co studenti obdrželi požadavky na úhradu vyšších částek v den, kdy měli skládat maturitní zkoušky. Příběh jedné z bývalých studentek, Terezy, ilustruje situaci, kdy byla studentka v den maturit informována, že již není studentkou školy. "V době maturit přišla ředitelka a řekla nám, že se máme dostavit. Bylo nám řečeno, že máme podepsat nějaký papír," popsala.
Doksanský údajně prohlásil, že rodiče, kteří nedoplatili, jsou "hloupí a dlužníci". Podle Deníku N zaznamenali více než deset podobných případů, kdy škola vymáhala doplatky školného.
Plné školné na Sionu činilo 39 000 korun ročně, avšak někteří rodiče, jako například Nina T., platili nižší částky, které byly několikrát potvrzeny školou. Když se její dcera dostala do maturitního ročníku, dostala informace o tom, že má doplatit 76 000 korun.
Část rodičů se obrátila na Českou školní inspekci, která potvrdila pochybení ze strany školy a nařídila, aby studenti byli připuštěni k maturitě. Spor se dostal i do občanskoprávních řízení, které škola Sion prohrála. Doksanský obvinění odmítá a tvrdí, že rodiče měli hlídat své závazky.
Podle něj byla chyba v tom, že rodiče si nehlídali informace v systému EduPage, což však rodiny popírají, když uvádějí, že se částky v systému často měnily. Doksanský dokonce uvedl, že kvůli těmto incidentům přestal nabízet snížené školné pro znevýhodněné rodiny.
Nina T. nakonec požadovanou částku zaplatila, avšak následně se soudila o její vrácení. Soud v prvním stupni rozhodl ve prospěch matky a přikázal vrátit 36 000 korun. Po odvolání dostala dalších 11 700 korun. Její případ nyní zkoumá Ústavní soud.
Je to opravdu znepokojivé, že škola, která by měla podporovat vzdělání, se chová tímto způsobem vůči svým studentům. Co se stalo s hodnotou vzdělání, když se místo toho zaměřujeme na vymáhání peněz? Měli by mít studenti možnost dokončit své studium bez strachu z obrovských finančních dluhů, nebo ne? Jaké to poselství vysílá o našem vzdělávacím systému a jeho prioritách?