Mráz zabíjí více než vedro: Jak se mění úmrtnost v důsledku počasí
Hlavní
V Evropě se objevuje klimatická schizofrenie, kdy severní části zažívají mrazy, zatímco jih je teplý. Analýza ukazuje, že většina úmrtí v Česku způsobených počasím je důsledkem chladu, přičemž mírný chlad představuje největší riziko. Globální studie potvrzuje, že úmrtnost spojená s chladem je výrazně vyšší než u tepla, což podtrhuje důležitost adaptace na klimatické podmínky.
Evropa aktuálně čelí klimatické schizofrenii, kdy střední a severní části kontinentu zažívají arktické teploty, zatímco jihovýchodní regiony, jako je Řecko, se potýkají s neobvyklým teplem. Na Krétě naměřili v noci na 8. ledna 25,3 °C, což je výrazný kontrast k mrazivým podmínkám v Česku. Zatímco pro mnoho lidí je sníh a mráz příjemným zpestřením, pro některé představují extrémní zátěž.
Analýza úmrtí způsobených počasím v Česku mezi lety 1919 a 2022 ukazuje, že 74,9 % z celkového počtu 9 259 obětí zemřelo následkem chladu. Tento trend narůstá, přičemž ročně umírá více než 100 lidí, s nejvyšším číslem 189 v roce 2010. Naopak úmrtí způsobená blesky, kdysi významné riziko, se v posledních desetiletích stala marginálním jevem.
Hlavními faktory zvyšujícími úmrtnost na podchlazení jsou stárnutí populace a rostoucí počet lidí bez domova. Většina obětí zimy umírá v postelích nebo nemocnicích na komplikace vyvolané chladem. Zajímavé je, že nejvyšší úmrtnost nezpůsobují dny s extrémními mrazy, ale mírný chlad kolem 10 °C až 15 °C, kdy dochází k zahuštění krve a zvýšení rizika infarktů a mrtvic.
Globální studie publikovaná v časopise The Lancet Planetary Health zjistila, že suboptimální teploty způsobují ročně 5 milionů předčasných úmrtí, přičemž chlad je zodpovědný za 4,5 milionu z nich. Tento trend je konzistentní napříč kontinenty, i v horkých regionech je úmrtnost spojena s nedostatkem tepla. Zatímco Finsko má nízký index „nadměrných zimních úmrtí“, Portugalsko vykazuje mnohem vyšší čísla, což lze přičíst adaptaci na zimní podmínky.
S postupujícím globálním oteplováním může hrozit, že se zima začne podceňovat, což by mohlo vést k nárůstu úmrtnosti v mírnějších podmínkách. Přestože v posledních dvaceti letech pokles úmrtí z chladu mírně převyšoval nárůst úmrtí z horka, změna klimatu může tuto bilanci narušit. Stárnutí populace může negovat výhody mírnější zimy, což posiluje potřebu efektivní ochrany před oběma extrémy počasí.
Analýza úmrtí způsobených počasím v Česku mezi lety 1919 a 2022 ukazuje, že 74,9 % z celkového počtu 9 259 obětí zemřelo následkem chladu. Tento trend narůstá, přičemž ročně umírá více než 100 lidí, s nejvyšším číslem 189 v roce 2010. Naopak úmrtí způsobená blesky, kdysi významné riziko, se v posledních desetiletích stala marginálním jevem.
Hlavními faktory zvyšujícími úmrtnost na podchlazení jsou stárnutí populace a rostoucí počet lidí bez domova. Většina obětí zimy umírá v postelích nebo nemocnicích na komplikace vyvolané chladem. Zajímavé je, že nejvyšší úmrtnost nezpůsobují dny s extrémními mrazy, ale mírný chlad kolem 10 °C až 15 °C, kdy dochází k zahuštění krve a zvýšení rizika infarktů a mrtvic.
Globální studie publikovaná v časopise The Lancet Planetary Health zjistila, že suboptimální teploty způsobují ročně 5 milionů předčasných úmrtí, přičemž chlad je zodpovědný za 4,5 milionu z nich. Tento trend je konzistentní napříč kontinenty, i v horkých regionech je úmrtnost spojena s nedostatkem tepla. Zatímco Finsko má nízký index „nadměrných zimních úmrtí“, Portugalsko vykazuje mnohem vyšší čísla, což lze přičíst adaptaci na zimní podmínky.
S postupujícím globálním oteplováním může hrozit, že se zima začne podceňovat, což by mohlo vést k nárůstu úmrtnosti v mírnějších podmínkách. Přestože v posledních dvaceti letech pokles úmrtí z chladu mírně převyšoval nárůst úmrtí z horka, změna klimatu může tuto bilanci narušit. Stárnutí populace může negovat výhody mírnější zimy, což posiluje potřebu efektivní ochrany před oběma extrémy počasí.
Интересная статья, действительно, холод зачастую воспринимается как менее опасный фактор, чем жара. Но ведь если задуматься, почему так происходит? В Чехии, как и во многих странах, подготовка к зиме не всегда на высоте, а люди могут недооценивать риски. Неужели нам стоит пересмотреть свои подходы и уделять больше внимания профилактике в холодное время года?