Na vodní nádrži v Česku se objevuje zelený led, vědci zkoumají jeho vznik
Hlavní
Na vodní nádrži Lipno v Česku byl zaznamenán fenomén zeleného ledu, způsobený vysokou koncentrací cyanobakterií. Vědci z Biologického centra AV ČR podrobně zkoumali tento jev, který ukazuje na dlouhodobou eutrofizaci a vliv klimatických změn. Zelený led byl patrný až do konce roku a naznačuje, že podobné jevy se v budoucnu mohou stávat častějšími.
Na konci roku 2025 dorazili hydrologové z Biologického centra Akademie věd ČR na největší českou vodní nádrž Lipno, aby podrobně prozkoumali fenomén zeleného ledu. Tento jev je způsoben vysokou koncentrací cyanobakterií ve vodě, přičemž chlorofyl, který obsahují, dodává ledu jeho charakteristickou zelenou barvu. Přestože byl jev dříve málo prozkoumán, nyní se odborníkům podařilo získat podrobné záznamy. "Naši specialisté pečlivě zdokumentovali tento jev, a lipenský zelený led je nyní jedním z nejlépe popsaných případů na světě," uvedla zástupkyně centra Daniela Procházková. Podle vědců zelený led potvrzuje, že vodní nádrž Lipno je dlouhodobě přesycená biologicky významnými živinami, což je známé jako eutrofizace, a zároveň je ovlivněna klimatickými změnami. "Zelený led zapadá do dlouhodobých změn, které zde sledujeme v souvislosti s eutrofizací a probíhajícími změnami klimatu. To naznačuje, že podobné jevy se v budoucnu budou vyskytovat častěji," upozornil hydrobiolog Petr Znachor. Vznik cyanobakterií pod ledem je v celosvětovém měřítku vzácný a dosud byl zdokumentován pouze v několika málo případech. Aktuální pozorování na Lipně ukazují, že i běžné druhy cyanobakterií mohou za určitých podmínek vykazovat netypické chování. Mikroskopická analýza vzorků potvrdila, že se jedná o běžnou cyanobakterii Woronichinia naegeliana, která na Lipně dominuje během léta a podzimu. Hlavní příčinou rozvoje cyanobakterií je přebytek biologicky významných prvků, především fosforu, jehož zdrojem je do značné míry lidská činnost. Zatímco na většině českých nádrží kvete cyanobakterie na podzim a postupně ustupuje, Lipno představuje výjimku. Cyanobakterie zde zůstávají aktivní až do listopadu a v menším množství se mohou objevovat i v prosinci a lednu. Výzkum ukázal, že na konci roku 2025 se biomasa cyanobakterií udržovala na hladině vody neobvykle dlouho, což bylo pravděpodobně důsledkem klidného počasí, slabého větru a dlouhého slunečního svitu. "Pod tenkým a místy velmi průhledným ledovým pokryvem se hromadily cyanobakterie, které vytvářely zelené skvrny viditelné z břehu i na leteckých snímcích. Nejvíce byl zelený led patrný v období teplého počasí kolem Vánoc, a po opětovném zamrznutí se objevily takzvané oči cyanobakterií, tedy místa s průhledným ledem nad tmavými shluky cyanobakterií, které vznikly díky rozdílnému pohlcování slunečního záření," popsali vědci. Fenomén přetrvával až do konce roku a pravděpodobně skončil až po silném sněžení, které omezilo přístup světla pod led.
Ну что ж, зеленый лед — это, конечно, звучит как новый тренд в дизайне интерьеров. Надеюсь, ученые не собираются его продавать в качестве уникального природного освежителя для дома. В следующем выпуске: как лед может стать новым суперфудом?