Rusko použilo balistickou střelu Orešnik proti Ukrajině
Hlavní
Rusko použilo balistickou střelu Orešnik v nočních útocích na Ukrajinu, zaměřených na energetickou a průmyslovou infrastrukturu. Ministr Sybiha označil nasazení za vážné ohrožení evropské bezpečnosti. Orešnik je strategickou zbraní, jejíž účinnost a přesnost však vyvolávají otázky. Nasazení této střely tak může být součástí ruské strategie odstrašení před jaderným konfliktem.
Rusko pokračuje v intenzivních útocích na Ukrajinu, přičemž noční údery se zaměřily na energetickou infrastrukturu, průmyslové komplexy a zařízení pro výrobu dronů. V rámci těchto útoků Moskva přiznala použití balistické střely Orešnik, která má dosah až 5000 kilometrů a je schopna zasáhnout cíle rychlostí přes 13 000 kilometrů za hodinu.
Ukrajinské velení vzdušných sil informovalo, že raketa mířila na objekt ve Lvově, a ministr zahraničí Andrij Sybiha označil nasazení Orešniku za vážné ohrožení evropské bezpečnosti. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) se pak zaměřila na vyšetřování útoku jako na válečný zločin.
Orešnik, jehož název znamená „Líska“, je strategickou balistickou střelou středního doletu, přičemž ruský prezident Vladimir Putin ji popsal jako novou zbraň s mimořádnými schopnostmi, včetně rychlosti dosahující Mach 10. Většina odborníků však upozorňuje, že se jedná o modifikaci dříve vyvinuté střely RS-26 Rubež, jejíž development byl zastaven pro nedostatek financí.
Při prvním nasazení Orešniku došlo k menším škodám, než jaké ruská propaganda avizovala. Přesnost této střely je také sporná, neboť dopadla na obytné oblasti, což naznačuje, že její účinnost jako konvenční zbraně je omezená. Pokud by však nesla jadernou hlavici, situace by se mohla změnit.
Nasazení Orešniku v kontextu ruské vojenské strategie naznačuje snahu o vyjádření síly a odhodlání bránit své zájmy. Tato taktika spočívá v použití strategických zbraní, které mohou signalizovat ochotu eskalovat konflikt bez nutnosti nasazení jaderných zbraní. Ruská vojenská doktrína připouští použití jaderných zbraní jako první v případě ohrožení existence státu, což zvyšuje napětí v regionu a mezinárodní bezpečnostní situaci.
Ukrajinské velení vzdušných sil informovalo, že raketa mířila na objekt ve Lvově, a ministr zahraničí Andrij Sybiha označil nasazení Orešniku za vážné ohrožení evropské bezpečnosti. Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) se pak zaměřila na vyšetřování útoku jako na válečný zločin.
Orešnik, jehož název znamená „Líska“, je strategickou balistickou střelou středního doletu, přičemž ruský prezident Vladimir Putin ji popsal jako novou zbraň s mimořádnými schopnostmi, včetně rychlosti dosahující Mach 10. Většina odborníků však upozorňuje, že se jedná o modifikaci dříve vyvinuté střely RS-26 Rubež, jejíž development byl zastaven pro nedostatek financí.
Při prvním nasazení Orešniku došlo k menším škodám, než jaké ruská propaganda avizovala. Přesnost této střely je také sporná, neboť dopadla na obytné oblasti, což naznačuje, že její účinnost jako konvenční zbraně je omezená. Pokud by však nesla jadernou hlavici, situace by se mohla změnit.
Nasazení Orešniku v kontextu ruské vojenské strategie naznačuje snahu o vyjádření síly a odhodlání bránit své zájmy. Tato taktika spočívá v použití strategických zbraní, které mohou signalizovat ochotu eskalovat konflikt bez nutnosti nasazení jaderných zbraní. Ruská vojenská doktrína připouští použití jaderných zbraní jako první v případě ohrožení existence státu, což zvyšuje napětí v regionu a mezinárodní bezpečnostní situaci.
Использование ракеты «Орешник» в конфликте с Украиной подчеркивает эскалацию ситуации. Такие действия только ухудшают гуманитарную обстановку и усугубляют страдания мирных жителей. Необходимо стремиться к мирному разрешению конфликта, а не к дальнейшему обострению. Оружие не решит проблемы, а лишь добавит новых.