Ukrajina otevřená kompromisu, zaznělo po jednání koalice ochotných v Paříži
Hlavní
Ukrajina se po jednání koalice ochotných v Paříži projevila jako ochotná k dosažení kompromisu s Ruskem. Lídři zemí potvrdili jednotu a podepsali deklaraci o bezpečnostních zárukách, které mají ochránit Ukrajinu po dosažení příměří. Mezi národy, které se k této podpoře přihlásily, se objevila i Británie a Španělsko. Ruská reakce na výsledky jednání zatím není známa.
Ukrajina projevila ochotu k dosažení kompromisu, uvedl po setkání koalice ochotných v Paříži polský premiér Donald Tusk. Podle agentury Reuters zdůraznil, že cílem je udržet tlak na Rusko a potvrdit jednotu mezi Spojenými státy a Evropou. Tusk uvedl, že Ukrajina je připravena na jednání o podmínkách míru.
Na schůzce byla podepsána deklarace o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kterou podpořili lídři Francie, Velké Británie a Ukrajiny. Deklarace zahrnuje záměr nasadit multinárodní síly pro zajištění bezpečnosti v případě příměří, jak uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po podpisu deklarace zdůraznil, že bezpečnostní záruky zajistí, že Ukrajina se nebude muset vzdát a případné mírové dohody nebudou porušovány. Všechny země koalice ochotných se shodly na podpoře Ukrajiny, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi.
Ruská reakce na výsledky jednání zatím není známa, dříve však Moskva naznačila ochotu jednat, avšak s podmínkami, které zahrnují i územní požadavky. Multinárodní síly budou složeny z členských zemí koalice ochotných a budou podporovat obnovu ukrajinské armády a odstrašování.
Po jednání se americký zmocněnec Steve Witkoff vyjádřil, že bezpečnostní protokoly pro Ukrajinu jsou téměř dokončeny. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že jednání dospěla k nejtěžším momentům, a přislíbil aktivní účast Británie na sledování příměří.
Český premiér Andrej Babiš potvrdil, že Česká republika neplánuje posílat vojáky na Ukrajinu, což se shoduje s postojem dalších zemí, jako jsou Itálie, Polsko či Lotyšsko. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil účast německých sil na operaci, avšak bez vstupu na ukrajinské území. Španělsko se také přihlásilo k možnosti vojenské účasti, jakmile dojde k příměří.
Podle šéfky diplomacie EU Kajy Kallasové jednání v Paříži otevřelo cestu k silnější ukrajinské armádě, podporované Spojenými státy a multinárodními silami. Předseda Evropské rady António Costa potvrdil, že EU se zapojí do zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Není však jasné, jaký rozsah bude mít přítomnost spojeneckých sil na Ukrajině, přičemž lídři se shodli na potřebě poskytnout podporu ve vzduchu, na zemi i na moři.
Na schůzce byla podepsána deklarace o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kterou podpořili lídři Francie, Velké Británie a Ukrajiny. Deklarace zahrnuje záměr nasadit multinárodní síly pro zajištění bezpečnosti v případě příměří, jak uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po podpisu deklarace zdůraznil, že bezpečnostní záruky zajistí, že Ukrajina se nebude muset vzdát a případné mírové dohody nebudou porušovány. Všechny země koalice ochotných se shodly na podpoře Ukrajiny, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi.
Ruská reakce na výsledky jednání zatím není známa, dříve však Moskva naznačila ochotu jednat, avšak s podmínkami, které zahrnují i územní požadavky. Multinárodní síly budou složeny z členských zemí koalice ochotných a budou podporovat obnovu ukrajinské armády a odstrašování.
Po jednání se americký zmocněnec Steve Witkoff vyjádřil, že bezpečnostní protokoly pro Ukrajinu jsou téměř dokončeny. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že jednání dospěla k nejtěžším momentům, a přislíbil aktivní účast Británie na sledování příměří.
Český premiér Andrej Babiš potvrdil, že Česká republika neplánuje posílat vojáky na Ukrajinu, což se shoduje s postojem dalších zemí, jako jsou Itálie, Polsko či Lotyšsko. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil účast německých sil na operaci, avšak bez vstupu na ukrajinské území. Španělsko se také přihlásilo k možnosti vojenské účasti, jakmile dojde k příměří.
Podle šéfky diplomacie EU Kajy Kallasové jednání v Paříži otevřelo cestu k silnější ukrajinské armádě, podporované Spojenými státy a multinárodními silami. Předseda Evropské rady António Costa potvrdil, že EU se zapojí do zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Není však jasné, jaký rozsah bude mít přítomnost spojeneckých sil na Ukrajině, přičemž lídři se shodli na potřebě poskytnout podporu ve vzduchu, na zemi i na moři.