Každý šestý nezaměstnaný zůstává v šedé zóně, ukazuje analýza MPSV
Hlavní
Analýza MPSV odhalila, že každý šestý nezaměstnaný z registru úřadu práce zůstává v šedé ekonomice. Většinou se jedná o muže s nízkým vzděláním a příjmy, kteří čelí různým sankcím. Úřady práce se snaží zintenzivnit kontrolní mechanismy a reagovat na problém nelegálního zaměstnávání, které se v Česku zhoršuje. Míra nezaměstnanosti v listopadu 2023 činila 3,5 %, avšak do konce roku vzrostla na 4,6 %.
Analytici Ministerstva práce a sociálních věcí se zaměřili na výzkum, který mapoval osudy téměř 120 tisíc lidí devět měsíců po jejich odchodu z registrů úřadu práce. Zjistili, že 16 procent z nich, tedy zhruba každý šestý, se nevrátil do zaměstnání, neodešel do důchodu a ani se neobjevil opět v evidenci nezaměstnaných.
Podle autorů analýzy, kterou vedli Eva Hromádková, Jiří Šatava a Klaudia Teichmanová, většina těchto osob patří mezi muže s nízkým vzděláním a příjmy, jejichž vyřazení z evidence často souvisí se sankcemi. I když do této skupiny spadají i lidé, kteří přešli na rodičovskou dovolenou, značná část pravděpodobně pracuje v šedé ekonomice.
Analýza se zaměřila na uchazeče, kteří byli v evidenci mezi dubnem a prosincem 2022 a ukončili ji před koncem roku 2023. Autoři volili toto časové okno, aby mohli sledovat pracovní aktivitu jednotlivců alespoň rok před a devět měsíců po odchodu z evidence.
Zajímavé je, že analýza zachytila trend, kdy se od roku 2022, kdy do Česka přišlo mnoho ukrajinských uprchlíků, začal výrazněji rozvíjet nelegální trh práce. Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka Manpower Group ČR, varuje před vznikajícími organizovanými skupinami, které zneužívají pracovníky a neplatí za ně pojištění. Riziko spočívá v tom, že tito lidé se mohou stát závislí na sociálních dávkách.
Úřady práce se snaží tento problém řešit a zintenzivňují kontrolní mechanismy. Identifikují rizikové faktory, jako jsou nízká kvalifikace nebo probíhající exekuce, a snaží se uchazeče více zapojit do aktivit.
Osobní zkušenost s pracovním vykořisťováním má Jindřich Vobořil, který pomáhá lidem získat pracovní návyky. Podle něj existují případy, kdy lidé pracují bez práv a jsou pod tlakem vyplnit více práce, než by měli. Důvody pro práci na černo jsou často finanční, a Vobořil upozorňuje na závislosti, které motivují lidi k takovému zaměstnání.
Tomáš Ervín Dombrovský z Alma Career potvrzuje, že část nezaměstnaných může být nucena pracovat načerno i během evidence. Důvodem jsou často špatné finanční podmínky, exekuce a předlužení, které znemožňují návrat do legálního zaměstnání.
Podle analýzy roste počet uchazečů o zaměstnání, a to i těch dlouhodobě nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti v listopadu 2023 dosáhla 3,5 procenta a do konce roku vzrostla na 4,6 procenta. Dombrovský také upozorňuje na to, že online evidence umožnila více lidem zapsat se do statistik nezaměstnaných, což může ovlivnit celková čísla.
Závěrem analýzy se ukazuje, že situace na českém trhu práce je složitá a vyžaduje důkladnější monitorování a řešení problémů spojených s šedou ekonomikou.
Podle autorů analýzy, kterou vedli Eva Hromádková, Jiří Šatava a Klaudia Teichmanová, většina těchto osob patří mezi muže s nízkým vzděláním a příjmy, jejichž vyřazení z evidence často souvisí se sankcemi. I když do této skupiny spadají i lidé, kteří přešli na rodičovskou dovolenou, značná část pravděpodobně pracuje v šedé ekonomice.
Analýza se zaměřila na uchazeče, kteří byli v evidenci mezi dubnem a prosincem 2022 a ukončili ji před koncem roku 2023. Autoři volili toto časové okno, aby mohli sledovat pracovní aktivitu jednotlivců alespoň rok před a devět měsíců po odchodu z evidence.
Zajímavé je, že analýza zachytila trend, kdy se od roku 2022, kdy do Česka přišlo mnoho ukrajinských uprchlíků, začal výrazněji rozvíjet nelegální trh práce. Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka Manpower Group ČR, varuje před vznikajícími organizovanými skupinami, které zneužívají pracovníky a neplatí za ně pojištění. Riziko spočívá v tom, že tito lidé se mohou stát závislí na sociálních dávkách.
Úřady práce se snaží tento problém řešit a zintenzivňují kontrolní mechanismy. Identifikují rizikové faktory, jako jsou nízká kvalifikace nebo probíhající exekuce, a snaží se uchazeče více zapojit do aktivit.
Osobní zkušenost s pracovním vykořisťováním má Jindřich Vobořil, který pomáhá lidem získat pracovní návyky. Podle něj existují případy, kdy lidé pracují bez práv a jsou pod tlakem vyplnit více práce, než by měli. Důvody pro práci na černo jsou často finanční, a Vobořil upozorňuje na závislosti, které motivují lidi k takovému zaměstnání.
Tomáš Ervín Dombrovský z Alma Career potvrzuje, že část nezaměstnaných může být nucena pracovat načerno i během evidence. Důvodem jsou často špatné finanční podmínky, exekuce a předlužení, které znemožňují návrat do legálního zaměstnání.
Podle analýzy roste počet uchazečů o zaměstnání, a to i těch dlouhodobě nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti v listopadu 2023 dosáhla 3,5 procenta a do konce roku vzrostla na 4,6 procenta. Dombrovský také upozorňuje na to, že online evidence umožnila více lidem zapsat se do statistik nezaměstnaných, což může ovlivnit celková čísla.
Závěrem analýzy se ukazuje, že situace na českém trhu práce je složitá a vyžaduje důkladnější monitorování a řešení problémů spojených s šedou ekonomikou.
To je fakt znepokojující číslo. Je hrozný, že lidi nemají možnost najít si pořádnou práci a musí se spoléhat na šedou ekonomiku. Snad se něco změní a víc lidí dostane šanci na lepší život.